Časopis Ancient Warfare Vol X.2 - Války v helénistickém Egyptě

Časopis Ancient Warfare Vol X.2 - Války v helénistickém Egyptě

Téma: Mark, Království Ptolemaiovců - historický úvod
Od roku 525 př. n. l., kdy Egypt padl pod nadvládou Peršanů, jej ovládala cizí mocnost. Když Alexandr Veliký dobyl Perskou říši v roce 331 př. n. l., založil město Alexandrii jako nové hlavní město Egypta. Po jeho smrti převzal vládu nad Egyptem jeden z jeho generálů Ptolemaios Lagides - později známý jako Ptolemaios I. Soter ("Spasitel") - a založil helénistickou dynastii, která nesla jeho jméno. Tato dynastie Ptolemaiovců trvala až do roku 30 př. n. l., kdy Egypt přešel pod římskou nadvládu.
Zdroj: Michael J. Taylor, Ptolemaios Faraon - Rafiův dekret.
Bitva u Rafie byla jednou z největších bitev helénistického světa (viz Antické válečnictví IV.6). Ptolemaios IV. jinak známý jako lenivý alkoholik v ní sehrál nečekaně velkou roli, když osobně zmobilizoval svou falangu, aby rozbila seleukovské centrum. Na oslavu triumfu skupina starších egyptských kněží, nepochybně s otevřenou podporou a srdečným souhlasem paláce, zřídila řadu pamětních stél, psaných řecky, egyptskými hieroglyfy a démoticky.
Téma: Matthew Beazley, Thorakitai - Ozbrojení po římském vzoru
Všechna nástupnická království provedla vojenské reformy v reakci na vnější hrozby. Na konci 3. století př. n. l. se v písemných zprávách objevil nový typ vojáka. Tito vojáci byli antickými spisovateli, například Polybiem, označováni jako thorakitai ("muži s kyrysem"). Jednalo se o těžkou pěchotu používanou v situacích, které by byly pro falangitské síly nevýhodné.
Téma: Arnold Blumberg, Stratiotes hos euergetai - Armáda a stavba chrámů v ptolemaiovském Egyptě
Během cca. 300 let, kdy Egyptu vládli Ptolemaiovci, hrála armáda klíčovou roli při utváření hospodářského rozvoje království a také při vytváření etnicky integrovanější společnosti. V průběhu druhého a prvního století př. n. l. se tento vztah vyznačoval mimo jiné financováním, stavbou a zasvěcením náboženských chrámů jak důstojníky, tak řadovými vojáky egyptské armády.
Téma: G. DeSantis, Egyptští leviatani - Bitevní flotila Ptolemaia II.
Flotila egyptského krále Ptolemaia II.Filadefa (r. 283-246 př. n. l.) byla mimořádně početná. Jak uvádí Athenaeaus z Naukratisu ve svém díle Deipnosophistae, toto pozoruhodné loďstvo obsahovalo asi 224 lodí v kategoriích kvadrirem, trirem a lehčích plavidel, ale na egyptském loďstvu nejvíce zaujme vysoký počet velkých, dokonce obřích válečných lodí, které Ptolemaios II. vlastnil.
Téma: Dean, Cesta do Antiochie - počátek konce helénistické nadvlády na Východě.
Šest syrských válek mezi egyptskou dynastií Ptolemaiovců a maloasijskými Seleukovci vážně oslabilo helénistická království. To prospělo Římu, jehož zásah, který ukončil poslední syrskou válku v roce 168 př. n. l., učinil Egypt závislým na ochraně senátu. Pokračující konflikt mezi helénistickými státy v desetiletích následujících po šesté syrské válce nakonec vedl ke ztrátě východních satrapií Seleukovců a připravil půdu pro římskou nadvládu nad Egyptem a Malou Asií. Jedním z klíčových momentů byla bitva u Antiochie v roce 145 př. n. l.
Téma: Alex Zakrzewski, Na barikády! Městské války ve starověké Alexandrii
Koncem roku 48 př. n. l. dorazil Julius Caesar do Alexandrie, aby pronásledoval svého velkého rivala Pompeia Magna. Ačkoli byl zděšen, když se dozvěděl, že Egypťané Pompeia zavraždili, zároveň ho zaujalo, že vládnoucí Ptolemaiovci jsou uprostřed dynastické občanské války. Alexandrijci neměli svou královskou rodinu v lásce, ale naprosto nesnášeli zasahování Římanů do svých záležitostí. Když Caesar oznámil, že se staví na jejich stranu, celé město se vzbouřilo. Dobyvatel Galie se náhle ocitl v nákladném boji o přežití v ulicích jednoho z největších měst starověkého světa.
Téma: Seán Hußmann, Válka slov - Řím a Egypt v době Marka Antonia
Politickou propagandu máme tendenci považovat za moderní vynález, vychytralou metodu, kterou vymysleli Stalinové a Goebbelsové průmyslového světa, aby ovlivnili masy, podnítili je proti společnému nepříteli a legitimizovali svůj vlastní světonázor. Propaganda však existuje od doby, kdy se lidé začali organizovat v politických společenstvích.
Speciální: Paolo Morisi, Ve jménu Římské říše - římské vojenské náhrobky v Británii
Přestože římská armáda často vítězila, mnoho jejích vojáků zemřelo mečem a jejich zmasakrovaná těla byla na bitevním poli. Ať už římští vojáci zemřeli v bitvě, nebo stářím, byli často pohřbeni pod barevnými náhrobky, které spolu s pozůstatky pevností a artefakty představují důležitý zdroj informací o jejich válečné mašinérii. Tyto památky nám nejen umožňují nahlédnout, jak římští vojáci vypadali, ale také nám pomáhají pochopit význam boje a války ve starověké společnosti.
Speciální: Jeroen Wijnendaele, Enemy within - Barbarian recruits in the Late Roman Empire (Nepřítel uvnitř - barbarští rekruti v pozdní Římské říši)
Generace historiků často považovaly rozsáhlý nábor barbarů do pozdní římské armády za jednu z hlavních příčin úpadku západořímské říše. Důkazy z literárních i hmotných pramenů pro názory na tuto takzvanou "barbarizaci" polních armád v průběhu 4. století n. l. však byly přeceňovány a dezinterpretovány. Naopak, rostoucí přítomnost barbarů v římské válečné mašinérii nijak nesnižovala postavení říše jako středomořské velmoci.
Hollywoodští Římané: Římská armáda na filmovém plátně, část 4. - Plášť (1953) a Demetrius a gladiátoři (1954).
Konkurenční studio Twentieth-Century Fox se snažilo navázat na úspěch filmu Quo Vadis a do epického žánru vstoupilo filmem The Robe, adaptací bestselleru Lloyda C. Douglase. The Robe byl také prvním filmem, který byl uveden v novém širokoúhlém formátu Cinemascope a byl propagován jako zábavný zázrak, který můžete vidět bez brýlí - což byl šibalský komentář k tehdejší módě 3D filmů.